Relevance/zdůvodnění indikátoru (resp. proč byl indikátor vybrán k měření daného cíle a jak je pro tyto účely vhodný) |
Znečištění ovzduší je důsledkem emisí z průmyslové činnosti, domácností, osobních a nákladních automobilů, což jsou složité směsi látek znečišťujících ovzduší, z nichž mnohé jsou zdraví škodlivé. Ze všech těchto škodlivin mají jemné částice největší vliv na lidské zdraví. Znečišťujícími palivy se rozumí dřevo, uhlí, zvířecí trus, dřevěné uhlí a rostlinný odpad, stejně jako kerosin. Znečištění ovzduší je největším ekologickým rizikem pro zdraví. Většinu zátěže nese obyvatelstvo v zemích s nízkými a středními příjmy. |
Cílová hodnota indikátoru a jeho hodnocení |
|
Definice |
Navýšení celkové roční úmrtnosti, ke které přispěla expozice suspendovaným částicím frakce PM10 (při odhadu 75% zastoupení frakce PM2,5), střední odhad pro ČR |
Měřící jednotka |
%, počet osob |
Členění indikátoru |
|
Referenční období (resp. období, ke kterému je indikátor vztažen) |
Rok |
Související geografické území |
CZ (NUTS 0) |
Komentář |
Ukazatelem zdravotních dopadů dlouhodobé expozice je odhad počtu předčasně zemřelých pro dospělou populaci nad 30 let věku s vyloučením vnějších příčin úmrtí (úrazy, sebevraždy apod.). Navýšení celkové úmrtnosti bylo počítáno z měřených hodnot v ČR a z odhadu hodnot v městských nezatížených lokalitách. Hodnoty celkové roční úmrtnosti jsou přebírány z podkladů ČSÚ. Od roku 2021 platí aktualizované Guide Lines WHO, kde je pro PM10 uvedeno 15 µg/m3/rok (před tím bylo 20 µg/m3/rok). Proto byly v dikci těchto Guidelines WHO zpětně přepočteny i hodnoty od roku 2010. Hodnoty jsou proti roku 2020 mírně zvýšené (nárůst roční průměrné koncentrace PM10 o cca 1,3 µg/m3). Přesnost odhadu je v řádu 102. |