| Relevance/zdůvodnění indikátoru (resp. proč byl indikátor vybrán k měření daného cíle a jak je pro tyto účely vhodný) |
Znečištění ovzduší je důsledkem emisí z průmyslové činnosti, domácností, osobních a nákladních automobilů, což jsou složité směsi látek znečišťujících ovzduší, z nichž mnohé jsou zdraví škodlivé. Ze všech těchto škodlivin mají jemné částice největší vliv na lidské zdraví. Znečišťujícími palivy se rozumí dřevo, uhlí, zvířecí trus, dřevěné uhlí a rostlinný odpad, stejně jako kerosin. Znečištění ovzduší je největším ekologickým rizikem pro zdraví. Většinu zátěže nese obyvatelstvo v zemích s nízkými a středními příjmy. |
| Cílová hodnota indikátoru a jeho hodnocení |
|
| Definice |
Navýšení celkové roční úmrtnosti, ke které přispěla expozice suspendovaným částicím frakce PM10 a frakce PM2,5; střední odhad pro ČR. |
| Měřící jednotka |
% |
| Členění indikátoru |
|
| Referenční období (resp. období, ke kterému je indikátor vztažen) |
Rok |
| Související geografické území |
CZ (NUTS 0) |
| Komentář |
Data k indikátoru 3.9.1 nejsou dostupná dle příslušné metodologie OSN. Proto byl navržen proxy indikátor, který lze využít jako určitou náhradu při vykazování indikátoru 3.9.1.
Ukazatelem zdravotních dopadů dlouhodobé expozice je odhad počtu předčasně zemřelých pro dospělou populaci s vyloučením vnějších příčin úmrtí (úrazy, sebevraždy apod.). Navýšení celkové úmrtnosti bylo počítáno z měřených hodnot v ČR a z odhadu hodnot v městských nezatížených lokalitách. Hodnoty celkové roční úmrtnosti jsou přebírány z podkladů ČSÚ. Od roku 2021 platí aktualizované Guide Lines WHO, kde je pro PM10 uvedeno 15 µg/m³/rok (před tím bylo 20 µg/m³/rok). Proto byly v dikci těchto Guidelines WHO zpětně přepočteny i hodnoty od roku 2010. Trend hodnot od roku 2017 je klesající. Přesnost odhadu je v řádu 10². |
