Domů
ČR 2030 - Výpis Indikátorů
Sebevražednost (úmrtnost Na Sebevraždy) (SDG 3.4.2)
Detail indikátoru
5.1.4 Sebevražednost (úmrtnost na sebevraždy) (SDG 3.4.2)
Metadata
| Relevance/zdůvodnění indikátoru (resp. proč byl indikátor vybrán k měření daného cíle a jak je pro tyto účely vhodný) | Duševní poruchy se vyskytují ve všech regionech a kulturách světa. Nejčastějšími z těchto poruch jsou deprese a úzkost, které podle odhadů postihují téměř 1 z 10 lidí. V nejhorším případě může deprese vést k sebevraždě. V roce 2019 bylo na celém světě odhadováno více než 700 000 sebevražd. |
| Cílová hodnota indikátoru a jeho hodnocení | |
| Definice | Počet úmrtí na sebevraždy na 100 000 obyvatel. Zahrnuta jsou úmrtí se základní příčinou smrti určenou MKN-10 kódy X60-X84, Y87.0. |
| Měřící jednotka | Počet úmrtí na 100 000 obyvatel, počet v jednotkách |
| Členění indikátoru | Podle pohlaví |
| Referenční období (resp. období, ke kterému je indikátor vztažen) | Rok |
| Související geografické území | CZ (NUTS 0) |
| Komentář | Míra sebevražednosti nemá v ČR již jednoznačně klesající trend. Mezi roky 2005 až 2019 se sebevražednost mírně snížila, avšak v posledních dvou letech údaje ukazují na její stagnaci. V roce 2021 připadalo na 100 000 obyvatel 11,6 sebevražd, v absolutním vyjádření aktuálně hovoříme o více než 1200 osobách, které se každý rok rozhodnou vědomě ukončit svůj život. Kromě událostí, které byly jednoznačně vyhodnoceny jako dokonané sebevraždy, evidujeme také události nezjištěného nebo neurčeného úmyslu, ve kterých jsou velmi pravděpodobně z části zahrnuta i některá úmrtí v důsledku sebevraždy. Počet úmrtí nezjištěného nebo neurčeného úmyslu má v posledních několika letech rostoucí trend (208 v roce 2016, 579 v roce 2021). Prozatím nejnižší počet zemřelých v důsledku sebevraždy byl zaznamenán v roce 2019, kdy svůj život sebevraždou ukončilo 1 191 osob (šlo o výrazný meziroční pokles - o 12 %). V posledních sedmi letech se počet sebevražd drží pod 1400. Sebevražednost je vyšší u mužů než u žen. Počet sebevražd mužů byl po celou 2. polovinu 20. století minimálně dvojnásobný ve srovnání s počtem sebevražd žen. V druhé polovině devadesátých let se převaha mužů zvýšila na trojnásobek, od roku 2004 každoročně dosahuje čtyřnásobek až pětinásobek počtu žen. V posledním dostupném roce 2021 na jednu sebevraždu ženy připadlo 3,8 sebevražd mužů, když sebevraždou zemřelo 966 mužů a jen 255 žen. |
| Periodicita aktualizace | Ročně |
| Časové pokrytí od | 2005 |
| Časové pokrytí do | 2021 |
| Dostupná časová řada u poskytovatele dat od | 1994 (období platnosti MKN-10 v ČR) |
| Datum zveřejnění dat (resp. termín, kdy poskytovatel dat zveřejňuje (pravidelně) údaje; uvádí se ve formátu T+počet dní, měsíců či roků, kdy T je konec referenčního období) | Srpen |
| Kontaktní bod – poskytovatel dat – e-mail | terezie.styglerova@czso.cz |
| Kontaktní bod – poskytovatel dat – jméno | Terezie Štyglerová |
| Zdroj dat | Český statistický úřad |
| Původ dat | Statistika zemřelých podle příčin smrti, bilance obyvatel |
| Odkazy na podrobnější metadata či metodiku | https://unstats.un.org/sdgs/metadata/files/Metadata-03-04-02.pdf |
| Odkazy na mezinárodní srovnání | Země EU (Eurostat), WHO Pozn.: data za ČR z mezinárodních organizací se od dat ČSÚ mírně liší z důvodu korekce poskytovaných dat (WHO počty úmrtí odhaduje/modeluje) či okruhu zahrnovaných osob (Eurostat) |