Relevance/zdůvodnění indikátoru (resp. proč byl indikátor vybrán k měření daného cíle a jak je pro tyto účely vhodný) |
Duševní poruchy se vyskytují ve všech regionech a kulturách světa. Nejčastějšími z těchto poruch jsou deprese a úzkost, které podle odhadů postihují téměř 1 z 10 lidí. V nejhorším případě může deprese vést k sebevraždě. V roce 2019 bylo na celém světě odhadováno více než 700 000 sebevražd. |
Cílová hodnota indikátoru a jeho hodnocení |
|
Definice |
Počet úmrtí na sebevraždy na 100 000 obyvatel. Zahrnuta jsou úmrtí se základní příčinou smrti určenou MKN-10 kódy X60–X84, Y87.0. |
Měřící jednotka |
Počet úmrtí na 100 000 obyvatel, počet v jednotkách |
Členění indikátoru |
Podle pohlaví |
Referenční období (resp. období, ke kterému je indikátor vztažen) |
Rok |
Související geografické území |
CZ (NUTS 0) |
Komentář |
Míra sebevražednosti nemá v ČR již jednoznačně klesající trend. Mezi roky 2005 až 2019 se sebevražednost mírně snížila (s krátkodobým navyšováním na přelomu prvního a druhého desetiletí 21. století), avšak v posledních čtyřech již stagnovala a kolísala mezi 11,4 a 12,1 sebevraždami na 100 000 obyvatel. V absolutním vyjádření jde o cca 1 220–1 300 osob, které v posledních čtyřech letech vědomě ukončily svůj život. Prozatím nejnižší počet zemřelých v důsledku sebevraždy byl zaznamenán v roce 2019, kdy podle statistiky zemřelých podle příčin smrti svůj život sebevraždou ukončilo 1 191 obyvatel Česka. Kromě událostí, které byly jednoznačně vyhodnoceny jako (dokonané) sebevraždy, evidujeme také události nezjištěného úmyslu, ve kterých jsou velmi pravděpodobně z části zahrnuta i některá úmrtí v důsledku sebevraždy. Počet úmrtí nezjištěného úmyslu měl v posledních několika letech poměrně výrazný rostoucí trend (z cca dvou set v letech 2013–2016 na cca šest set v letech 2021–2023). Sebevražednost mužů je čtyř až pětinásobně vyšší než žen. |