| Relevance/zdůvodnění indikátoru (resp. proč byl indikátor vybrán k měření daného cíle a jak je pro tyto účely vhodný) |
Měří úroveň nerovnosti mezi dvěma sledovanými subpopulacemi s ohledem na daný indikátor. Čím dále od 1 index parity leží, tím větší je nerovnost mezi definovanými dvěma skupinami. Umožňuje zacílit vzdělávací politiku na ty skupiny, které jsou nerovnostmi ve vzdělávání ohroženy nejvíce. |
| Cílová hodnota indikátoru a jeho hodnocení |
|
| Definice |
Viz příslušné indikátory 4.1.1, 4.6.1 a 4.c.1 |
| Měřící jednotka |
Bezrozměrný |
| Členění indikátoru |
Viz příslušné indikátory 4.1.1, 4.6.1 a 4.c.1 |
| Referenční období (resp. období, ke kterému je indikátor vztažen) |
Rok |
| Související geografické území |
CZ (NUTS 0) |
| Komentář |
Index parity – podíl mezi dvěma kategoriemi, ukazuje, jaký je poměr zastoupení daných kategorií v daném ukazateli. Čím blíže 1, tím vyrovnanější je zastoupení obou kategorií.
(https://unstats.un.org/sdgs/indicators/database/?indicator=4.5.1)
Např. u podílu dětí/mladých, kteří v 2./3. ročníku primárního vzdělávání dosáhli alespoň minimální stanovené úrovně čtenářské gramotnosti je pro rok 2001 hodnota indexu parity dívky/chlapci 1,01 (zdroj dat šetření PIRLS 2001). Tzn. minimální úrovně dosáhl prakticky stejný podíl dívek jako chlapců.
Proti tomu pro podíl dětí/mladých, kteří na konci nižšího sekundárního vzdělávání dosáhli alespoň minimální stanovené úrovně čtenářské gramotnosti je pro rok 2015 hodnota indexu parity horší/lepší socio-ekonomický status 0,66 (zdroj dat šetření PISA 2015). Tzn. minimální úrovně dosáhl výrazně nižší podíl žáků z horšího socioekonomického prostředí.
Hodnoty mezi 0,9–1,1 mohou být vyhodnoceny jako bezproblémové, nižší/vyšší hodnoty ukazují nerovnoměrné zastoupení. |
