Domů
ČR 2030 - Výpis Indikátorů
Celkové Výdaje Na Výzkum A Vývoj (GERD)
Detail indikátoru
8.1.1 Celkové výdaje na výzkum a vývoj (GERD)
Metadata
| Relevance/zdůvodnění indikátoru (resp. proč byl indikátor vybrán k měření daného cíle a jak je pro tyto účely vhodný) | Výzkumná a vývojová činnost se významně podílí na vzniku nových znalostí a prostřednictvím jejich transformace do nových nebo inovovaných produktů, technologií či procesů je nezbytným předpokladem stabilního a dlouhodobě udržitelného ekonomického růstu společnosti. Bez odpovídajícího objemu finanční podpory jak ze strany státu, tak i podnikatelského sektoru nelze očekávat, že bude výzkum a vývoj v České republice přinášet mezinárodně konkurenceschopné poznatky, inovace a technologie, které se budou podílet na zvyšování produktivity a zaměstnanosti českého hospodářství, a tím nepřímo i na sociální soudržnosti a udržitelném rozvoji společnosti. |
| Cílová hodnota indikátoru a jeho hodnocení | Za účelem mezinárodního srovnání se celkové výdaje na výzkum a vývoj nejčastěji poměřují k HDP. Tento ukazatel (GERD jako % HDP), označovaný rovněž jako intenzita VaV (R&D intensity), je zařazen mezi základní ukazatele k hodnocení cílů Strategie Evropa 2020 vyjadřující rozsah kapacit výzkumu a vývoje jednotlivých ekonomik. Jelikož má však tento poměrový ukazatel celou řadu negativ z hlediska jeho interpretace, je například ovlivněn rozdílnou výší a nárůstem HDP v jednotlivých zemích, pro mezinárodní srovnání se doporučuje používat celkové výdaje na VaV vyjádřené v PPP připadající na jednoho obyvatele. Tento standardizovaný ukazatel eliminuje nejen rozdílnou velikost sledovaných ekonomik, ale i jejich cenovou úroveň. GERD jako % HDP: 2020 (2,0 %), 2025 (2,5 %), 2030 (3,0 %), tj. každý rok růst o 0,1 p. b.; z toho 1 % z veřejných zdrojů a z podnikatelských zdrojů 1,5 % v roce 2025 a 2 % v roce 2030. Více viz. Inovační strategie České republiky 2019–2030 ( https://www.vlada.cz/assets/urad-vlady/poskytovani-informaci/poskytnute-informace-na-zadost/Priloha_1_Inovacni-strategie.pdf) nebo Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR 2021+ (https://www.mvcr.cz/ViewFile.aspx?docid=22266947) |
| Definice | Celkové výdaje na výzkum a vývoj jsou sledovány pomocí ukazatele tzv. hrubých domácích vnitřních výdajů na výzkum a vývoj, který je označován anglickou zkratkou GERD (Gross Domestic Expenditure on R&D). Tento ukazatel zahrnuje veškeré neinvestiční a investiční výdaje vynaložené ve sledovaném roce na výzkum a vývoj prováděný na území daného státu, a to bez ohledu na zdroj a způsob jejich financování. Výzkum a vývoj je systematická tvůrčí práce konaná za účelem rozšíření stávajícího poznání, včetně poznání člověka, kultury a společnosti, získání nových znalostí nebo jejich využití v praxi, a to metodami, které umožňují potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků. Podrobněji viz Frascati manuál (OECD, 2015) na: https://www.oecd.org/publications/frascati-manual-2015-9789264239012-en.htm |
| Měřící jednotka | Mil. Kč, % |
| Členění indikátoru | Podle druhu výdajů na VaV Podle zdrojů financování VaV Podle sektorů provádění VaV Podle typu VaV Podle převažující oblasti VaV (klasifikace FORD) sledovaných pracovišť VaV Podle převažující ekonomické činnosti (CZ-NACE sekce) subjektů provádějících VaV Podle krajů (CZ-NUTS3) – podle místa provádění VaV sledovaných pracovišť VaV |
| Referenční období (resp. období, ke kterému je indikátor vztažen) | Rok |
| Související geografické území | CZ-NUTS 0, kraje (CZ-NUTS 3) |
| Komentář | Od roku 2010 se celkové výdaje na výzkum a vývoj (VaV) v Česku více jak zdvojnásobily, a to až na rekordních 133,3 mld. Kč v roce 2022. Popáté v řadě tak ukazatel GERD překonal hranici sto miliard korun. V letech 2010 až 2022 bylo na VaV provedený na území České republiky vynaloženo téměř 1,2 bilionu korun. Od roku 2015 rostly mzdové náklady na pracovníky ve VaV v průměru o 10 % ročně, tj. výrazně rychleji než rostly v tomto období celkové výdaje na VaV. V roce 2022 se na mzdy pracovníků ve VaV vynaložilo 76 miliard korun, tj. 57 % z celkových výdajů na VaV. Na investice do VaV (pořízení nových budov, strojů či technologií) šlo ve stejném roce necelých 10 % z celkových výdajů na VaV, absolutně šlo o částku 11 mld. Kč. Tyto investiční výdaje se v posledních pěti letech nijak výrazně nemění. V roce 2022 byla více jak polovina z celorepublikových výdajů na výzkum a vývoj vynaložena v Praze a v Brně. Podniky představují nejdůležitější zdroj financování výzkumné a vývoje činnosti prováděné na našem území. V roce 2022 se podnikové zdroje podílely z 61 % na financování VaV v Česku. V absolutním vyjádření vynaložily tuzemské nebo zahraniční podniky do VaV prováděném na našem území 81,7 mld. Kč. Především mezi lety 2012 a 2015 byly důležitým zdrojem financování zdroje EU. Intenzita VaV (Výdaje na VaV jako % HDP) byla v roce 2010 1,33 % a vzrostla v letech 2014 a 2015 v souvislosti s vysokým čerpáním dotací EU na více než 1,9 %. V roce 2016 následoval pokles na 1,67 %. Po roce 2016 došlo k trvalému nárůstu intenzity VaV a v roce 2021 bylo poprvé dosaženo hranice 2,00 %. V roce 2022 došlo k drobnému poklesu na 1,96 %. Srovnání s členskými státy EU ukazuje, že Česká republika vykazuje po Slovinsku druhý nejvyšší podíl investic do VaV na HDP mezi novými členskými státy a má v současnosti vyšší intenzitu VaV než řada jihoevropských členských zemí jako Španělsko, Itálie, Portugalsko či Řecko. Růst intenzity VaV patřil v v Česku posledním desetiletí k největším v rámci členských zemí EU27. Mezi členskými státy EU byla nejvyšší intenzita VaV v roce 2022 zaznamenána v Belgii(3,41 %), dále ve Švédsku (3,40 %), v Rakousku (3,20 %), v Německu (3,13 %), ve Finsku (2,95 %) a v Dánsku (2,89 %). Osm členských států vykázalo v roce 2022 výdaje na výzkum a vývoj pod 1 % jejich HDP: Rumunsko (0,46 %), Malta (0,69 %), Lotyšsko (0,75 %), Bulharsko (0,77 %), Kypr (0,77 %), Irsko (0,96 %), Lucembursko (0,98 %) a Slovensko (0,98 %). Ze zemí mimo EU má dlouhodobě nejvyšší intenzitu VaV Izrael a Jižní Korea. Více jak 3 % HDP se na VaV vynakládá i v Japonsku, ve Spojených státech, ve Švýcarsku nebo na Tchajvanu. V Rusku to je jen kolem 1 % jejich HDP. |
| Periodicita aktualizace | Ročně |
| Časové pokrytí od | 2010 |
| Časové pokrytí do | 2022 |
| Dostupná časová řada u poskytovatele dat od | 2005 |
| Datum zveřejnění dat (resp. termín, kdy poskytovatel dat zveřejňuje (pravidelně) údaje; uvádí se ve formátu T+počet dní, měsíců či roků, kdy T je konec referenčního období) | T+10m |
| Kontaktní bod – poskytovatel dat – e-mail | marek.stampach@csu.gov.cz |
| Kontaktní bod – poskytovatel dat – jméno | Marek Štampach |
| Zdroj dat | Český statistický úřad |
| Původ dat | Roční zjišťování o výzkumu a vývoji - výkaz/formulář VTR 5-01 |
| Odkazy na podrobnější metadata či metodiku | https://www.csu.gov.cz/csu/czso/statistika_vyzkumu_a_vyvoje |
| Odkazy na mezinárodní srovnání | https://ec.europa.eu/eurostat/web/science-technology-innovation/database oe.cd/rds https://www.oecd.org/sti/msti.htm http://uis.unesco.org/en/topic/research-and-development |