Domů
Agenda 2030 - Výpis Indikátorů
Emise CO₂ Na Jednotku Hrubé Přidané Hodnoty
Detail indikátoru
9.4.1 Emise CO₂ na jednotku hrubé přidané hodnoty
Metadata
| Relevance/zdůvodnění indikátoru (resp. proč byl indikátor vybrán k měření daného cíle a jak je pro tyto účely vhodný) | Ukazatel emise CO₂ na jednotku přidané hodnoty představuje množství emisí ze spalování paliv vyprodukovaných ekonomickou činností na jednotku ekonomického výkonu. Při výpočtu pro celou ekonomiku kombinuje účinky průměrné uhlíkové náročnosti energetického mixu (spojené s podíly různých fosilních paliv na celku); struktury ekonomiky (spojené s relativní váhou více či méně energeticky náročných sektorů); průměrné účinnosti při využívání energie. Při výpočtu pro výrobní sektor (emise CO₂ ze spalování paliva na jednotku výrobní přidané hodnoty) měří uhlíkovou náročnost ekonomického výstupu výroby a její trendy vyplývají ze změn průměrné uhlíkové náročnosti použitého energetického mixu, struktury výrobního sektoru, energetické účinnosti výrobních technologií v každém pododvětví a ekonomické hodnoty různých výstupů. Výrobní odvětví obecně zlepšují svou emisní náročnost s tím, jak se země posouvají k vyšším úrovním industrializace, ale je třeba poznamenat, že intenzitu emisí lze snížit také strukturálními změnami a diverzifikací produktů ve výrobě. Emise CO₂ tvoří přibližně 80 % všech emisí skleníkových plynů z výrobních procesů. |
| Cílová hodnota indikátoru a jeho hodnocení | |
| Definice | Podíl celkových emisí CO₂ v daném roce a hrubé přidané hodnoty ve stálých cenách (aktuálně rok 2015). |
| Měřící jednotka | kg.tis Kč⁻¹, s.c.r. 2015, kt (kiloton) CO₂ Emise bez LULUCF a nepřímého CO₂, data UNFCCC, inventura 2021, reporting 2023, v2 |
| Členění indikátoru | |
| Referenční období (resp. období, ke kterému je indikátor vztažen) | Rok |
| Související geografické území | CZ (NUTS 0) |
| Komentář | Jelikož veřejná energetika a doprava vytvářejí jen malou část přidané hodnoty přímo, většinu pak přes ostatní sektory, má smysl stanovit sektorovou emisní náročnost pouze pro zpracovatelský průmysl, a pak za ekonomiku jako celek. Dekompozice emisní náročnosti je možná dle CRF kategorií, pro které jsou k dispozici data HPH (zpracovatelský průmysl, energetický průmysl, doprava, zemědělství). |
| Periodicita aktualizace | Ročně |
| Časové pokrytí od | 2000 |
| Časové pokrytí do | 2021 |
| Dostupná časová řada u poskytovatele dat od | 2000 |
| Datum zveřejnění dat (resp. termín, kdy poskytovatel dat zveřejňuje (pravidelně) údaje; uvádí se ve formátu T+počet dní, měsíců či roků, kdy T je konec referenčního období) |
| Kontaktní bod – poskytovatel dat – e-mail | jan.mertl@cenia.cz |
| Kontaktní bod – poskytovatel dat – jméno | Jan Mertl |
| Zdroj dat | Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) |
| Původ dat | Zdroj dat emisí GHGs – Český hydrometeorologický ústav (Národní inventarizační systém) – inventura pro UNFCCC, mezinárodně srovnatelná a směrodatná pro plnění závazků. Zdroj dat hrubé přidané hodnoty – Český statistický úřad (databáze národních účtů), přepočet na EUR je převzat z Eurostatu (mezinárodně srovnatelná data HPH). Data v USD jsou převzata z UNSD, dle metodiky indikátoru. |
| Odkazy na podrobnější metadata či metodiku | https://unstats.un.org/sdgs/metadata/files/Metadata-09-04-01.pdf |
| Odkazy na mezinárodní srovnání | Emise skleníkových plynů jsou pořízené dle mezinárodně standardizované metodiky IPCC a jsou tedy plně mezinárodně srovnatelné. |