Domů
Agenda 2030 - Výpis Indikátorů
Počet Zemí, Které Přijímají A Realizují Ústavní, Statutární A/nebo Politické Záruky Pro Přístup Veřejnosti K Informacím
Detail indikátoru
16.10.2 Počet zemí, které přijímají a realizují ústavní, statutární a/nebo politické záruky pro přístup veřejnosti k informacím
Proxy indikátor – náhrada indikátoru, pro který nejsou dostupná data podle příslušné metodologie OSN.
Metadata
| Relevance/zdůvodnění indikátoru (resp. proč byl indikátor vybrán k měření daného cíle a jak je pro tyto účely vhodný) | Data týkající se počtu zemí, které přijaly záruky (volného přístupu k informacím), byla sesbíraná pomocí dotazníkového šetření a ověřena doplňující rešerší literatury. Tato data obsahující období (roky) přijetí těchto záruk se sledují a aktualizují každoročně, aby mohly být zaznamenány následující změny: zda země prvotně přijala záruky na volný přístup k informacím; zda země pozměnila existující legislativu zaručující přístup k informacím. Souběžně s tím dát do souvislostí data o přijetí těchto záruk s jejich implementací a měřením kompoment implementace na národní úrovni, sbírá UNESCO data přímo od zemí a jejich území prostřednictvím dotazníkového šetření o veřejném přístupu k informacím (Indikátoru SDG 16.10.2). |
| Cílová hodnota indikátoru a jeho hodnocení | 1 |
| Definice | Proxy indikátor monitoruje existenci a realizaci záruk ústavních (viz Listina základních práv a svobod, článek 17/odst. 1, odst. 4, odst. 5, článek 24/odst. 1, článek 35, odst. 2) či zákonných (viz zejména zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějích předpisů + z. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí) pro přístup veřejnosti k informacím v České republice. Vyjma zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je legislativně upraveno také právo na informace ve vazbě na zpracování osobních údajů. To je ukotveno v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (GDPR). Zveřejňovány musí být mimo jiné také některé smlouvy, a to na základě zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv. Ve vztahu k územním samosprávným celkům lze legislativní ukotvení hledat primárně v zákonech č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) a v neposlední řadě také zákonu č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, které zjednodušeně řečeno zakotvují např. povinnost veřejných jednání zastupitelstva, pořizování zápisů z těchto jednání, stejně jako všechny další případy, kdy musí být konkrétní informace veřejně přístupné např. na úřední desce apod., a to včetně lhůt. Mimo uvedeného legislativního ukotvení je téma komunikace veřejné správy zahrnuto také v požadavcích Iniciativy administrativy USA „Partnerství pro otevřené vládnutí“. Česká republika přistoupila k této mezinárodní iniciativě usnesením vlády ze dne 14. září 2011 č. 691. Závazky plynoucí z iniciativy jsou postupně implementovány konkrétními časově ohraničenými Národními akčními plány, které jsou pravidleně vyhodnocovány. Uvedené ústavní a zákonné záruky nejsou komplexním výčtem legislativních úprav práva veřejnosti na informace, chápeme je však jako nejvýznamnější. |
| Měřící jednotka | 0 = NE; 1 = ANO |
| Členění indikátoru | |
| Referenční období (resp. období, ke kterému je indikátor vztažen) | Rok |
| Související geografické území | CZ (NUTS 0) |
| Komentář | Data k indikátoru 16.10.2 nejsou dostupná dle příslušné metodologie OSN. Proto byl navržen proxy indikátor, který lze využít jako určitou náhradu při vykazování indikátoru 16.10.2. Indikátor 16.10.2 by podle metodologie měl být posuzován na základě kvantitativních a kvalitativních dat a odpovědí na řadu otázek. My v indikátoru zohledňujeme pouze existenci relevantní legislativy, tj. záruk ohledně veřejného přístupu k informacím a to, zda tato legislativa reflektuje mezinárodní dohody. Obé je v ČR v pořádku a proto se domníváme, že ČR lze započítat jako zemi, která přijala a implementuje záruky pro přístup k informacím. V metadatech je však naznačeno také to, že indikátor by měl být hodnocen i se zohledněním dalších zdrojů, jako jsou data nevládních organizací pro lidská práva, akademických institucí, apod., tj. např. šetření toho, zda jsou si občané vědomi toho, že mají právo na informace a zda jej využívají apod. Tyto zdroje v indikátoru nereflektujeme. Vycházíme z premisy, že existence ústavních a zákonných záruk v tom spektru, jak je popsána v definici indikátoru, byla zkompletována v roce 2015. To samozřejmě neznamená, že před rokem 2015 ústavní a zákonné záruky neexistovaly a nebyly realizovány, většina zákonných a ústavních záruk vznikla již před rokem 2015, včetně členství ČR v OGP, vzhledem k definici indikátoru však hodnotíme zpětně do roku 2015, kdy vešel v platnost zákon o registru smluv. |
| Periodicita aktualizace | Ročně |
| Časové pokrytí od | 2015 |
| Časové pokrytí do | 2023 |
| Dostupná časová řada u poskytovatele dat od | 2015 |
| Datum zveřejnění dat (resp. termín, kdy poskytovatel dat zveřejňuje (pravidelně) údaje; uvádí se ve formátu T+počet dní, měsíců či roků, kdy T je konec referenčního období) | T+2m |
| Kontaktní bod – poskytovatel dat – e-mail | kristian.malina@mvcr.cz |
| Kontaktní bod – poskytovatel dat – jméno | Kristián Malina |
| Zdroj dat | Ministerstvo vnitra ČR |
| Původ dat | Ministerstvo vnitra ČR |
| Odkazy na podrobnější metadata či metodiku | https://unstats.un.org/sdgs/metadata/files/Metadata-16-10-02.pdf |
| Odkazy na mezinárodní srovnání |