Relevance/zdůvodnění indikátoru (resp. proč byl indikátor vybrán k měření daného cíle a jak je pro tyto účely vhodný) |
Ochrana důležitých lokalit je zásadní pro zastavení poklesu biologické rozmanitosti a zajištění dlouhodobého a udržitelného využívání horských přírodních zdrojů. Kromě ochrany biologické rozmanitosti mají chráněné oblasti vysokou sociální a ekonomickou hodnotu: podporují místní živobytí; zachování rybolovu; ukrývající nevýslovné bohatství genetických zdrojů; podpora prosperujícího odvětví rekreace a cestovního ruchu; poskytování vědy, výzkumu a vzdělávání; a tvoří základ pro kulturní a jiné nemateriální hodnoty. Tento indikátor přidává smysluplné informace k tradičně uváděným jednoduchým statistikám horských oblastí pokrytých chráněnými oblastmi, doplňuje je a staví z nich, vypočítané vydělením celkové chráněné oblasti v rámci země celkovou územní rozlohou země a vynásobením 100. Takové procentuální pokrytí území statistiky neuznávají extrémní rozdíly v důležitosti biologické rozmanitosti v prostoru, a tak riskují zvrácené výsledky prostřednictvím ochrany oblastí, které jsou velké, na úkor těch, které ochranu vyžadují. Indikátor byl použit ke sledování pokroku směrem ke Strategickému plánu pro biologickou rozmanitost na období 2011–2020 a byl použit jako indikátor k cíli Úmluvy o biologické rozmanitosti na rok 2010. Byl navržen jako ukazatel pro sledování pokroku směrem ke globálnímu rámci pro biologickou rozmanitost po roce 2020. |
Cílová hodnota indikátoru a jeho hodnocení |
|
Definice |
Indikátor ukazuje časový trend podílu lokalit významných pro horskou biodiverzitu, který je pokryt definovanými chráněnými oblastmi a územím s dalšími účinnými opatřeními na ochranu (OECM). |
Měřící jednotka |
% |
Členění indikátoru |
|
Referenční období (resp. období, ke kterému je indikátor vztažen) |
Rok |
Související geografické území |
CZ (NUTS 0) |
Komentář |
Vyjádření správcovské agentury k ČR profilu na IBAT: KBA uvedené pro Českou republiku pokrývají suchozemské, sladkovodní a horské ekosystémy (neexistují žádné mořské KBA). S celkem 40 suchozemskými KBA, 13 ve sladkovodních ekosystémech a 18 v horských ekosystémech, zbývá devět lokalit, které nespadají do žádného z těchto dvou typů ekosystémů, ale jsou stále kategorizovány jako suchozemské. Například KBA v nížinných pastvinách nemusí splňovat kritéria potřebná pro zařazení do sladkovodních nebo horských ekosystémů, ale přesto by se klasifikovala jako KBA suchozemské, což zase přispívá k celkové hodnotě suchozemského pokrytí. Těchto devět KBA je zahrnuto do průměrného procentuálního pokrytí suchozemského KBA výpočtem chráněných oblastí, jak je zobrazeno na stránce profilu země IBAT (94,71 %), ale ne v případě, že se zohledňují pouze sladkovodní/horské ekosystémy. Kromě toho dochází k incidentům, kdy KBA v rámci České republiky nejsou zcela pokryty chráněným územím (k identifikaci těchto oblastí lze použít datovou mapu IBAT), což také ovlivní hodnoty procentuálního pokrytí. |